1 rok

Haf! Toto letí. Už mám jeden rok. Dostala jsem od páníčků psí dort. A spoustu mlsů. Za chvíli zase začneme chodit na cvičák, tak pak podám zprávy. V sobotu jsme byli na výstavě v Brně. No a bylo to hrozný. Řeknu Vám, že jsme tam čekali alespoň pět hodin, než na nás přišla řada. Já už byla tak unavená, že jsem usnula těsně předtím, než jsme šli do kruhu. No a pak jsem neukázala zuby a pan rozhodčí nás vyhodil, tak to bylo z výstavy všechno. Doma jsme opravdu pilně trénovali a člověk by si ani neřekl, že tam ty zuby neukážu, ale stalo se.

V březnu jdeme na výstavu do Drnovic a tam už ty zuby určitě ukážu, budeme cvičit pilně pořád dál. Taky za to může panička, protože mě nezapřela, abych jí necouvala. Prostě jsem byla na první výstavě, a jak naschvál jsme šli skoro až poslední na řadu. Když už jsme z kruhu odešli, tak jsem krásně ukazovala zuby. Ze všeho nejvtipnější na tom je, že když se Vám něco takového stane, tak dostanete prázdný diplom. Jinak se musím pochválit, že moje sestřenice vyhrála ve své kategorii, ještě jsme se podívali, jak se předvedla a jeli domů. Z toho plyne, že jsme si vybrali špatnou první výstavu, ale nasbírali jsme zkušenosti a příště už víme, jak na to.

Na cestě domů jsme zastavili na Žuráni u Slavkova. Na Žuráni stál Napoleon, když vedl bitvu tří císařů u Slavkova. Panička se podívala na památník. Zrovna to bere v dějepise, takže to prozkoumala. Já štěkala na odpadkový koš (taky jsem se potřebovala vynadávat) a jeli jsme domů. Doma to babička zhodnotila asi tak, že to není možné, že zuby by ji v životě nenapadly a zakončila to slovy: „To nevadí, protože v Drnovicích už to určitě zvládnete.“

Moc jsem si pochutnala na aspikovém dortu, který mi uvařil můj páníček. Bylo v něm masíčko z vařeného vepřového kolínka, vepřové srdíčko, celer a mrkev. To vše bylo zamícháno do vývaru z kolene a nožiček. Pak to páníček nalil do formy a nechal ztuhnout. Až to vychladlo, tak paničky nazdobily můj dortík a už jsem jedla.                      

Haf! Vaše Kodie